Zdeněk Burda

Doma jsme mívali počítač snad od mých šesti (nebo možná i osmi, nevím přesně) let. Hrál jsem si s ním převážně já. Spíš jenom já, sestru to moc nebralo. Když se někdo před tátou zmínil o počítači, tak jeho reakce byla ve něco smyslu "podej flexu, podívám se tomu pod dekl" nebo "kde to chceš zavařit?". Mamka se počítačů vlastně bála, dostala instrukce aby se k té krabici ani nepřibližovala.