Linux a běžný uživatel

Doma jsme mívali počítač snad od mých šesti (nebo možná i osmi, nevím přesně) let. Hrál jsem si s ním převážně já. Spíš jenom já, sestru to moc nebralo. Když se někdo před tátou zmínil o počítači, tak jeho reakce byla ve něco smyslu „podej flexu, podívám se tomu pod dekl“ nebo „kde to chceš zavařit?“. Mamka se počítačů vlastně bála, dostala instrukce aby se k té krabici ani nepřibližovala.

Když jsem před 8 lety chtěl rodiče něco učit, tak to táta odmítal s tím, že to přece v dílně nepotřebuje. Mamka by se zase učila ráda, ale nakonec z toho sešlo.

Před pár lety si u táty v práci (zámečnická a klempířská dílna) kolegové začali pořizovat počítače. Teda si, spíš svým dětem, ale skončilo to tak že tatíkové si na tom hrají sami a na svačině pak řeší která hra je ta nejlepší a co nového za čuňačinky a hříčky na Internetu objevili :-). Taťka taky řeší co s další prací a zjistil, že i údržbáři dostávaj počítače a musej umět pracovat s poštou a podobně. Mamka si v práci začala všímat toho, že i vrátné fasují počítače a musí číst emaily, no a zjistila že i na tom Internetu asi něco zajímavého najde. Domů se také pořídí digitální foťák, táta nebude muset nechávat psát faktury u souseda, zákazníkům konečně začne posílat emaily s nabídkou a nebude je muset kvůli každé kravině navštěvovat.

Takže přišlo rozhodnutí, domů se pořídí počítač (já sem si totiž vše odvezl do Prahy a doma zůstal jen stůl pod počítač).

Počítač bude staší, na co utrácet tisíce za nový krám. Podařilo se mi od kolegy sehnat Pentium III na 1GHz s 512MiB RAM, takže slušné. Monitor jsme pořídili nový, dvaceti palcový LCD. Na pc jsem nainstaloval Fedoru s tím, že rodiče dostanou rychlokurz o víkendu a v případě problémů někdy během provozu jim poradím po telefonu případně ukážu něco přes VNC.

Připojení na Internet se objednalo u MVNetu. Ve vesnici máme 4 providery, jeden je úplně nepoužitelný (drahé, přetížené, šílené limity na data a na zákazníky sere (potvrzeno z několika důvěryhodných zdrojů). Obvolal jsem tedy zbývající 3 providery, pokecal s nima a mvnet z toho vyšel nejlíp. Měl jsem celkem normální požadavky – nechci fup, jestli bude veřejná nebo neveřejná IP je mi jedno, ale je třeba aby byla pevná a v případě neveřejné potřebuji forward na ssh. Další požadavek byl, že dostanu veškeré nastavení sítě abych si to mohl asuse wl500g spravovat sám a nemusel kvůli každé blbosti volat technikovi.

Počítač jsem poslal z Prahy po známém domů abych se s ním nemuel vláčet vlakem. O víkendu to popropojuju, připravím rozumné nastavení desktopu a připojím na internet. Rodiče dostanou rychlokurz v ovládání, naučím je držet myš a orientovat na klávesnici a pak si na měsíc a kousek odjedu do pryč 🙂 Uvidím jak to zvládnou. Samozřejmě s nima budu v kontaktu po telefonu nebo ssh/vnc, ale přeci jen u nich nebudu stát a radit jim…

Na počítač jsem nainstaloval Gnome, KDE a WindowMaker. WM je pro mě, kduž už to doma bude tak ať tam mám použitelné prostředí. Zatím jsem se nerozhodl jestli nechat pro rodiče KDE nebo Gnome, asi si hodím korunou 🙂

Otázka jestli Linux nebo Windows jsem vyřešil jednoduše. Když se o ten počítač budu starat já, bude tam Linux. Jestli chcete Windows tak si je kupte a sežeňte si někoho kdo se o to bude starat (mám dobrého kamaráda, kterému v tomhle věřím, takže pokud se rodiče v budoucnu rozhodnou pro Windows, tak se o to postará…). Táta se podíval na cenu MS Windows, vyděsil se že by to stálo stejně jak ta šedivá krabice a tím to bylo rozhodnuté.

Napsat komentář