V uplynulém týdnu (21.-28. května) se jela Croatia Rally, kterou organizuje Marko Borsi a spol. z TRX Raid. Svojí účast na této akci jsem pojal jako aktivně strávenou dovolenou, rozhodnutí zúčastnit se padlo už někdy před vánoci s tím, že to nějak vyjde.
Zázemí jsme měli po celou dobu v hotelu Zora v Primoštenu. Přijeli jsme o tři dny dřív abysme si užili trošku volna, pokoukali po okolí, v klidu si vše připravili a odpočinuli si po příjezdu z ČR. Zázemí jsme měli v hotelu Zora, kde jsme měli ubytování s polopenzí a prostor pro depo. Tím, že jsme byli na místě prakticky první, jsme si mohli vybrati i místo v depu. Kluci ze Slovenska se utábořili vedle nás. Jak to vypadalo v depu je krásně vidět na videu (3:15). Lepší parta se sejít asi nemohla, už jen to kolem stálo za to 🙂
0. den – přejímky techniky
V sobotu začínaly technické přejímky – měli jsme naplánováno udělat je co nejdřív a pak se jet projet, podobně jako jsme byli omrknout terén v pátek. Nakonec jsme šli na přejímky chvíli před polednem – kontrolovala se funkčnost telefonu (kvůli zavolání pomoci) a zrovna v ten okamžik se ten můj rozhodl stávkovat. Ne a ne se přihlásit k síti :-/ Nakonec pomohlo vybrat ručně operátora. Projet jsme se už nejeli – pomáhali jsme s přípravou motorek dalším účastníkům zájezdu.
První rozprava byla v sobotu – organizátoři prošli základní pravidla a vysvětlili nejdůležitější věci kolem organizace na startu měřených úseků.
1. den – prolog
Neděli jsme začali asi 50km spíš turistickou projížďkou po okolí – omrknout jaký je terén, jaké jsou cesty, sjezdy a výjezdy a vyzkoušet si jak se na tom jezdí.
Po obědě bylo opakování sobotní rozpravy pro lidi co dorazili později. Po ní jsme vyfasovali roadbooky pro prolog, který se jel odpoledne. Prolog byl jen takové lehké zahřátí. Přesun na měřenou část po silnici. Do prologu se startovalo podle čísel závodníků, podle výsledků z prologu bylo určeno pondělní startovní pořadí. Další dny se určovalo startovní pořadí podle celkových výsledků bez penalt (ty byly zpracovány se zpožděním).
Každý závodník na startu vyfasoval GPS tracker, který po dojetí etapy odevzdával zpátky organizátorům. Podle zaznamenaných údajů se poté zpětně vyhodnocovaly penalty za překročení rychlosti. Po dokončení etapy se před rozpravou na další den vracely staré roadbooky a přebíraly nové.
Roadbook byl pěkně čitelný, z celého týdne se jen na pár křižovatkách stalo, že neseděly cesty, případně tam byla křižovatka navíc apod, ale vždy mi zafungovalo klasické “po citu” z českých rally 🙂
2. den – pondělí – 200km etapa
Prvních deset lidí z prologu startovalo na od osmé hodiny, poté se startovalo od nejpomalejšího k jedenáctému. No a Jirka byl v prologu 11. tak startoval poslední :-/
V každé etapě jsou zařazené dva měřené úseky, které měly celkem dohromady cca 170km. V porovnání s dalšími rally se mohou zdát krátké, ale organizátoři je připravili v prostorech, které mohli uzavřít a kontrolovat zda tam není někdo mimo závod.
Prolog byl namotán po vinici na kamenitých, ale dost pohodových cestách. V první etapě jsme si konečně pořádné vyzkoušeli místní terén – krásné široké cesty, kamenité kozí stezky, kamenité sjezdy a výjezdy.
3. den – úterý – 410km etapa
Start prvního jezdce v úterý byl v 6:00. Na základě předpovědi počasí nenastoupilo na tuto etapu prý kolem 15 závodníků. Asi 30km po startu začal déšť, který kě totálně promočil – vzal jsem si na sebe jen bundu a nepromok jsem si nechal na horší časy (kdyby přišel vítr a promočené hadry by mě studily). Přes den lilo asi 4x nebo 5x, sem tam nějaký vjezd do mraků apod. I tak jsem ale v promočené bundě byl docela v pohodě, zima mi nebyla. Jen mi hodně vadily ty neustále čvachtající boty.
Z některých částí trasy se straly spíš hard endurové pasáže, kde jsme si museli navzájem pomáhat vytahovat mašiny. Užili jsme i snad veškerého možného povrchu kromě sněhu a ledu. Ale k tomu také moc nechybělo, v horském sedle s výškou kolem 1250mnm bylo asi 6 stupňů :-/
Organizátoři zařadili rychlostní zkoušky ke konci trati. Pro čas přesunu počítána průměrná rychlost 35km/h, ale v tom počasí a kluzkém terénu se mi ji nepodařilo dodržet. Na první rychlostní zkoušku jsem přijel úplně přesně na čas. Na druhou rychlostní zkoušku jsem dorazil pozdě, ale ještě jsem ji stihl – byl jsem poslední kdo ten den projel. Na motorce jsem strávil celkem asi 13 hodin. Naštěstí večer nebyla rozprava a další den byl odpočinek kdy se nejelo.
4. den – středa – 0km/odpočinek
Po úterní čtyřstovce jsme se vrhli na servis. V předchozí etapě se mi uvolnila hrazda na držák roadbooku, bylo nutné zkontrolovat šrouby na motorce, co se kde vyklepalo. Také opravit konektor s napájením tripmasteru a hlavně přezout pneumatiky.
5. den – čtvrtek – 420 km
Na nejdelší etapu závodu naštěstí vyšlo krásné počasí. Teploty se pohybovaly kolem 24 stupňů a nepršelo. Časy pro přesun po trati byly počítány s průměrem 35km/h. Tentokrát jsem vše v pohodě stihl, na rychlostních zkouškách jsem vždy ještě čekal. V terénu se jelo opravdu hodě, potkali jsme krásné pasáže se širokými cestami, ale i náročné kamenité úseky.
Do cíle jsem přijel nějak po sedmé večer. Motorku jsem dal na parkoviště, šel si dát sprchu, večeři a hned na rozpravu a připravovat roadbook na další den. Na servis čas nezůstal.
Asi 50km po startu mi praskl držák GPS navigace, tak jsem to celé nechal na moto a jen přivázal ke štítu. Když to přežilo 350km v terénu jeden den, tak to přežije i páteční etapu.
6. den – pátek – 210 km
Poslední etapa závodu byla krásná – vedla zajímavými výjezdy a sjezdy, vyhlídkovými úseky nad Splitem. Poslední rychlostní zkouška byla krátká, ale prakticky pořád palba s plným plynem 🙂
V devět večer začalo vyhlašování výsledků a předání cen. Nakonec jsem skončil první v kategorii velkých dvouválců.
Souhrn:
- Za tuto rally najeto cca 1250km převážně offroad ve svižnějším tempu a během jednoho týdne, takže super tréning. Povrch byl hodně kamenitý, cesty často vymleté od deště. Každou chvíli někde čuměl obrovský šutr nebo kus skály.
- Zlikvidovány dvě sady pneu S12XC – nejsou vhodné na kamení, ale věděl jsem jak se chovají a nechtěl jsem experimentovat s něčím mě neznámým.
- Jednou mi motorka upadla po tom co jsem vylítnul na kraj zatáčky, zastavil jsem, ale už ji neudržel a spadla na bok. Odneslo to sklíčko blinkru, trošku označený výfuk a majinko připlácnutá stupačka. V průběhu jízdy se uklepal držák navigace.
Jinak motorka šlapala jako hodinky.
