D+3

D+3 – noc u Fera byla příjemná, sprcha, večeře, postel s peřinama v pokoji pro návštěvy, 130 let starý kamenný dům… Probudil jsem se chvíli před šestou a Fero už seděl v jídelně a pil kafe. Během chvilky udělal ke snídani vynikající míchaná vajíčka.

Povídali jsme si, témat bylo dost – Fero je vášnivý rybář, jezdí na lodi, opravuje dům po rodičích a chce z něj udělat penzion. Byli jsme s Tomášem vlastně první zahraniční hosté 🙂 Při odjezdu si nás vyfotil, že si založí “kroniku”.

Šárka a Jaro přijeli kolem osmé z lesa, kde přespali. Šárka byla včera tak KO, že nedokázala dojet nebo dojít 5km do vednice. Doplnili si vodu a Fero udělal další snídani.

Nakonec jsme odjížděli v devět. Trochu pozdě, ale o nic nejde. Šárka si jela do Margecan odpočinout a doplnit síly, my vyrazili s Tomášem a Jarem po trase.

Čekalo nás docela dlouhé stoupání po rozbité asfaltové a štěrkové cestě. Šli jsme ho z velké části pěšky. Uprostřed stoupání prohlásil Jaro, že končí protože ho začalo bolet koleno. Vrátil se na vlak do Margecan. Večer mi poslal sms, že je doma ve Zvoleně.

Po 3,5h stoupání jsme si s Tomášem užili parádní sjezd do vesice Slovinky, kde jsme si dali oběd. Následoval pěkný přejezd do Poráče.

Tomáš prohlásil, že končí a zavolal si odvoz – z Prahy pro něj vyrazilo auto. Padala na mě celý den úmava (hlavně jsem cítil velkou nevyspalost), tak jsem si v Poráči domluvil ubytování a sedli jsme si s Tomášem do hospody. Mohl jsem pokračovat a jet o dalších pár desítek km dál, ale prostě jsem se na to vybodnul.Večer dorazili ještě Aleš (cyklista) a Vláďa (chodec), oba se ubytovali tak zůstáváme v jedné chatce.

Ušel a ujel jsem 30km, začal jsem se zbavovat nepotřebné zátěže – opustili mě dva dráty v zadním kole, rozpadla se přaska na podsedlové brašně a podrážky bot se začínají docela rychle loučit.