Okolí Třeboně je ideální pro koloběžky, víc placatý terén snad už v ČR nenajdete. Naplánovali jsme si výlet s přespáním, že si zrovna vyzkoušíme jak se na kolobrndy zabalíme.
Trasu jsme vybrali z Lomnice nad Lužnicí, kolem rybníka Rožmberk, NPR Stará a Nová řeka, Lutová, Chlum u Třeboně, Třeboň, Lužnice a zpátky do Lomnice. Téměř celá cesta byla vedená po cyklotrasách, které jsou ale různé kvality. Něco vedlo po silnicích mezi vesnicemi, něco po lesních cestách všech povrchů – kamenitá cesta, trochu bláta, asfalt, panely… Na běžné “turistické” koloběžce je to celé sjízdné. Jediný úsek byl vyloženě nepříjemný kvůli rychle jezdícím autům a to po silnici 153 z Chlumu do Majdaleny.
Koloběžky máme vybavené blatníky, nosičem na lahev a předním obyčejným nosičem. Zabalili jsme se oba v podstatě stejně, takhle jsem to měl já:
- válec na řidítka – spacák, věci na spaní, další oblečení (spodní prádlo, fusekle, teplé triko, zateplovací bunda), powerbanka, vaření…
- před válec karimatka s tyvekem, plachta a kolíky
- přídavná brašna na válec – jídlo na výlet, řetězový zámek, mobil
- batoh – vak s vodou, toaletní balíček, pláštěnka, větrovka, lžíce, nůž, čelovka…
Nově získané zkušenosti:
- Věděli jsme, že jet na koloběžce s batohem není ideální, ale dá se to. Jen to chce co nejlehčí batoh a příště ideálně přidat na kolobrndu druhý držák na lahev s vodou a vak na vodu nevézt. Případně se vejde lahev i k válci před řidítka.
- Spát na mechu láká, je to měkké, hezky zelené… ale je to pitomý nápad. To že tam je vlhko se dá řešit tyvekem pod sebe, ale nepočítali jsme se stovkama mušek, které se nám nastěhovaly pod plachtu. A také nám začaly po tyveku lézt nějaké sotva viditelné hopsavé potvory. Tak jsme se přesunuli o sto metrů vedle do listnaté části lesa, kde mech nebyl a s ním také skoro žádní komáři, mušky a kdoví co ještě. Jen jsme tam našli pár pavoučků a ti jsou kamrádi
- K Třeboni je asi lepší vyrazit v zimě, kdy nejsou hmyzáci.
