Před pár lety jsem se vrátil ke kolu. Bylo to kvůli úrazu kolene, potřeboval jsem sundat nějaká přebytečná kila a také rehabilitovat po operaci. Když už jsem trávil hodiny a hodiny na kole, tak jsem chtěl ať to má nějaký cíl a napadlo mě zúčastnit se Mílí. Nejdřív jsem si dal cíl odstartovat. To se v roce 2019 podařilo – odstartoval jsem, ale nedokončil. A DNF na listině výsledků se mi nelíbilo a na afterparty jsem se znovu přihlásil, tentokrát s cílem něco dokončit 🙂
Jenže přišel Covid a zmatky kolem něj. Organizátoři na jaře 2020 nabídli možnost přeložit si startovné na 2021. Využil jsem toho a letos jsem odstartoval.
Cíl pro rok 2021 je dojet minimálně 500 mil, když to půjde tak i víc. Je mi jasné, že budu v cíli mezi posledníma, ale to mi nevadí. Ale jestli něco dojedu, tak budu mít jiné prvenství – budu asi nejtěžší člověk, který to zvládl 😀 Všichni cyklisti na takové akci jsou proti mě chrti.
Příprava na Míle
Poučen z minulých Mílí jsem vylepšil přípravu. Jezdil jsem na kole celou zimu, dal jsem tomu docela řád – přes zimu hlavně základní vytrvalost, s lepším počasím jsem začal přidávat tempo a kopečky abych nabral i nějakou sílu. Když bylo v zimě opravdu blbé počasí na kolo, tak jsem chodil – to se mi na Míle také hodí. Minulý rok jsem si pořídil enduro (to jako kolo, ne motorku) a začal víc jezdit technické věci. Na Mílích to mělo dost pozitivní dopad v tom, že jsem si užíval sjezdy.
Minule mě zradilo kolo – rozpadl se mi ořech v zadním kole a protože se to sešlo se státním svátkem a víkendem a na opravu bych čekal minimálně tři dny, odpískal jsem to. Navíc abych si užil jízdu na kole bez obav, chtěl jsem už delší dobu něco bytelnějšího než je Scott Aspect 910 – to je prima kolo na lehké ježdění, ale rám je poměrně tenký a vidlice také nic moc. I když jsem si tam dal lepší než byla osazena od Scottu. Vlastně z celého kola zůstal jen ten rám a řidítka.
Teď jsem chtěl problémům s technikou předejít a postavit si pořádné kolo, které samozřejmě budu používat i jindy než na Mílích. Během zimy jsem na eshopech nakupoval součástky za rozumné ceny a na jaře objednal rám RB CR290. Kolo jsem si sestavil během víkendu – včetně vypletení kol. Dřív jsem vyměnil dráty v celém kole, ale vždy to bylo kus za kus. Teď to bylo od nuly. Kolo dostalo slušné osazení – vzduchová vidlice CC Helm II s 35mm nohama a 130mm zdvihu, pohon Shimano 1×12, kola (ráfky, dráty, náboje) stejné jako mám na enduru abych mohl kola případně přehazovat, 4 pístkové brzdy (shimano SLX), chlazené kotouče. Na kolo jsem si koupil teleskopickou sedlovku pro ježdění kolem komína a na turistiku pevnou – abych zbytečně neničil teleskopku podsedlovou brašnou.

Také jsem vyměnil brašny na kolo – minulý rok jsem jezdil s tím co jsem používal i na Mílích 2019, jeli jsme na dovolenou na kolech, nějaké víkendovky apod. A postupně mě štvalo víc věcí – u podsedlovky se odchlipovaly suché zipy a škrábalo to do stehna. Krom toho že to ničilo kalhoty to bylo po prá hodinách opravdu nepříjemné. Válec fungoval dobře, ale chtěl jsem lepší montáž na řidítka a možná i trošku větší válec. To samé brašničky na jídlo na řidítka – pořídil jsem si větší. A také jsem přidal horní rámovou.
Takže nové brašny pro r2021 jsou:
- Válec Acepac a samostatný držák (bar harness)
- Horní rámová brašna Acepac Fuel bag L
- Acepac Fat bottle bag na řidítka
- Podsedlová brašna 16,5l Ortlieb
Po odjeté dovolené a Mílích jsem max. spokojený, brašny nechávám a budu využívat i dál.
Také jsem na letošní Míle doplnil/upravil oblečení. Minule jsem s sebou měl membránovou bundu, kterou jsem si nechal ušít u Faramugo. Bunda je OK, ale proti cyklověcem je poměrně objemná. Ale proti r2019 jsem něco zhubnul a tedy jsem si mohl koupit běžnou cyklopláštěnku.
Také jsem si koupil lepší kalhoty – vybral jsem si od Silvini s červenou vložkou, sice jsou 2x dražší než ty co používám běžně, ale v jedněch kalhotech se dá fungovat opravdu celý den, resp. celý týden aniž bych byl odřený nebo nějak smrděly.
Do velkých kopců jsem minule tlačil, na r2021 jsem počítal s tím samým postupem zdolávání krpálů 🙂 Takže místo treter s SPD jsem nahodil na kolo platformy a obul obyčejné turistické boty. Platformy používám na enduru a najezdil jsem s nima dřív tisíce km, takže mi nijak nevadí. U bot jsem si vybral ty s hrubou podrážkou abych nedopadl jak na Montes Ferrei a neklouzal všude.
Také jsem s sebou přibalil plechový hrnek do které se mi vešel vařič a malá plynová bomba. Teplá snídaně (čaj a ovesná kaše) nebo večeře je prima, zvlášť když jsem nepočítal s hospodama. Kvůli vládním nařízení ohledně covidu bych měl mít testy nebo očkování pro vstup do hospody, ale ani jedno prakticky nešlo na trase závodu realizovat a netušil jsem zda mě do hospody pustí. Tak jsem se na ně prostě nespoléhal. Čaj jsem si vezl na každý den, ale jinak jsem pravidelně nakupoval potraviny po cestě.
Před rokem jsem si pořídil na kolo nový cyklopočítač/navigaci, Garmin Edge 830. Používám ho víc jak rok každou jízdu na kole pro navigaci i jako cyklopočítač. Odjel jsem s ním i Míle a krom jednoho záseku kdy jsem musel restartovat fungoval OK. Na rozdíl od turistické navigace GPSMAP 62stc dokáže při navigování podle GPX stopy hlásit křižovatky a prudké odbočky, takže se člověk víc soustředí na jízdu a nemusí pořád čučet do navigace.
Míle 2021:
Zápisky co jsem každý den psal pro rodinu a nejbližší přátele na FB.
-
Den 0. – Míle mi začínají v sobotu odjezdem. Ráno budíček, snídaně a odjezd kolmo na vlak. Dal jsem si rezervu, tak jsem na nádraží už v osm i když vlak odjíždí až 8:43.
Potkal jsem tam mílaře ze Slovenska, přijeli nočním rychlíkem. Jedeme stejným vlakem do Chebu, odkud pofrčíme na nedělní start na kole. Slováci jedou do hotelu v Aši, já se stěhuji kousek vedle Aše do lesa.
Původně vyhlídnutý přístřešek na turistické mapě nakonec využiju jen k nasvačení. Má být hezké počasí a přístřešek má kamennou podlahu. Lepší je spát v lese na hrabance.
Zítra to mám 17km do Hranic odkud je start závodu. Dopoledne musím stihnout registraci, nakoupit trochu jídla a nechat někde dobít powerbanku a telefon. A v 15:00 startujeme.
2021 -
Den 1. – Budíček v lese byl prima, než jsem si udělal snídani a vyhrabal se, tak bylo osm. Cestu jsem měl asi na hodinu a čtvrt, registrace stejně začíná až od 9:00.
Jel jsem přes Dolní Paseky, kde mají dobrý pramen minerálky. Doplnil jsem rovnou lahve, změna proti čisté vodě neuškodí.V Hranicích je asi jen jeden rozumný obchod s potravinama, tak jsem hned po příjezdu udělal nákup, dokud byl výběr. Přeci jen má na start dorazit 300 závodníků a někteří určitě budou chtít také nakupovat… Vezu si jídlo na dva dny, to kdybych někde zůstal nebo mi nevycházel čas průjezdu kolem obchodu na jeho otvíračku. Pondělí a úterý je státní svátek, takže očekávám některé obchody cestou zavřené.
Registrace, nabití všeho na 100% a pak zevlování do 14:00 kdy jsme se přesunuli na náměstí ke startu. Rozprava, podpis na tabuli a v 15h start.
Z města jsme odstartovali v jednom balíku jak pro severní tak pro jižní trasu, jeli jsme na trojmezí kde jsme se otočili a šlapali ještě kousek společně s tím, že se někde trasy rozdělí.
Asi 10km od startu mi něco křuplo na kole, myslel jsem že se někam dostal šutr. Ale nic takového – praskla mi osa pedálu
Takže dost na prd. Na dojetí zpátky do Hranic to tak nějak šlo, ale dál ne. V Hranicích je naštěstí cykloservis (dík za tip Veru Neu
). Pán to má u domu a vzal mi telefon. Za pár minut vyřešen nákup jiných pedálů i s výměnou.
Stálo mě to skoro hodinu času a trochu sil
ale pořád lepší takhle, než to řešit třeba na hřebenu Krušných hor.
Začátek závodu byl vůbec nějaký výživný – prý si pro někoho pár km za startem přijela záchranka. Alda dostal žihadlo pod helmu od vosy o kus dál píchnul a pak ještě chytil klacek do zadního kola a ohnul zuby na kazetě.
Na cca 46. km trasy jsme se potkali tři (Alda, Honza na koloběžce) u pramenu s minerálkou a rozhodli se zůstat. Podle radaru se blíží déšť a hledat spaní někde dál asi nemá smysl.Natáhl jsem si plachtu abych zase spal na hrabance
Chtěl jsem ujet asi 50km, po trati jsem dal 46 a se servisem 56. Takže ok. Šlo by ujet víc, ale rád se trochu vyspím.
Trasa na start:
První km na Mílích:
-
Den 2. – probudil jsem se v pět, ale trvalo hodinu a půl než jsem se nasnídal a vypadl.
Lehce před polednem jsem dojel do Kraslic, dal si párek v rohlíku, sladké pití a nakoupil v Bille. Také jsem doplnil vodu, protože jen na cestě do Kraslic jsem vycucnul 3l camelbak do prázdna. Vůbec jsem dnes pil hodně – za celý den 9,5l kapalin (7l voda, zbytek sladké).
Odpoledne jsem dojel na Boží Dar. Ujel jsem tak své plánované minimum 80km/den. Protože bylo šest a na hledáni spaní ještě moc brzo, rozhodl jsem se vyškrábat na Klínovec a spaní řešit až za ním. Výjezd Klínovce bylo jen tlačení. Ale pak dolů jsem si to užil. Trasa vedla kousek po trailu Rubín, to bylo pěkné
Spaní nakonec dopadlo jinak než jsem plánoval, dostal jsem nabídku využít apartmán. Sice jsem si naplánoval, že budu spát jen venku, ale tohle nešlo odmítnout
Takže jsem 3km mimo trasu a v posteli.
Dnes jsem ujel 94km po trati, blížím se tak svému přání dávat každý den cca 100km. Nastoupal jsem 2100m. Píšu nastoupal, protože velkou část jsem kolo tlačil. Někde kvůli těžkému terénu (nesjízdná turistická pěšinka) a někde kvůli velkému kopci. Prakticky vše co má víc jak 6% a je delší tlačím. Jet 5,5km/h nebo jít 4,5km/h mi jako moc velký rozdíl nepřijde.
Dnes večer to odpískal Alda se kterým se známe z r2019. Máme podobné tempo a potkávali jsme se průběžně na trati.
-
Den 3. – dnes byla trasa o něco míň náročná než včera. Očekávám, že se to brzy zase vrátí k “normálu”
Ujel jsem 97km a nastoupal 1617m. Nejhezčí část trasy byla za přehradou Fláje – kořenová cesta po hrázi kanálu a na ní “prolejzačka” skrz skály (asi 5 schodů nahoru a dolů – náročnost podobná jako naložení kola do vlaku). Část kořenů jsem jel a mile mě překvapilo, jak moc pěkně to kolo zvládá. Přední vidlice pobrala vše a zadek se tak nějak vezl a ani nedrncal.
Den jsem zakončil zelňačkou v Moldavě v hospodě kde měli poutač “Pro 1000 mil otevřeno”. Vyrazil jsem dál, že si ustelu někde v lese, ale pak jsem se prostě jedné paní zeptal zda bych se nemohl utábořit u ní na zahradě. Nechala mě a sama jela z chalupy domů
Takže spím na rovném posekaném trávníku a 10m od sebe mám pramínek pitné vody. Stovka zase nepadla, ale s 97 jsem spokojen.